Název

KLADNO / HŘEBEČ ( nové objevení nejstarších usedlostí v obci ) 1609

Popis

Tyto vlastnoručně ( přeloženo ze staročeštiny, dnes velice podobný jazyku polskému ) sepsané Inventáře chrámu a fary kladenské roku 1598 - 1618 ( historie a zajímavosti, sepsané v roce 1909 ) a Nadání školy kladenské 1598 ( z roku 1902 ) jsem získal před lety z pozůstalosti.
Knihy napsal pan Edvard Lorber.
Zlatník a hodinář, numismatik, archeolog, sběratel starožitností Eduard Lorber ( *1860 - +1941). Studoval v Táboře. Od r. 1886 působil jako hodinářský mistr v Kladně. 50 let provozoval zlatnický a hodinářský obchod na tehdejší hlavní Královské třídě poblíž Sokolovny, v r. 1935 krámek přestěhoval do Prokopské ulice. Byl aktivním členem řady kladenských spolků, Sokola Kladno, Řemeslnické besedy, Sboru dobrovolných hasičů aj. Ve volném čase se věnoval archeologii a numismatice. Podnikal amatérské archeologické výzkumy na libušínském hradišti a keltském oppidu ve Stradonicích. Sbíral keltské duhovky a české denáry. Sbírku stradonických nálezů poprvé prezentoval na Národopisné výstavě českoslovanské v r. 1895. Od r. 1919 byl členem Numismatické společnosti československé. Řadu cenných památek zachránil při demolici původního kladenského kostela v r. 1897. Od r. 1921 byl členem kladenské letopisecké komise, po smrti Antonína Sládečka v r. 1934 se stal předsedou muzejní komise, později muzejního spolku. ( zdroj : Středočeská vědecká knihovna v Kladně https://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/index/?ok=Ulo%C5%BEit&src=kl_us_auth&ictx=kl&field=T001&search=Naj%C3%ADt&op=result&zf=TF_US_A_U_KL&term=0316679&fbclid=IwAR00pkYVedC2AfcHxt3Tw9ldZde3_PxCFJIwsQUThj0WoxelVL9m5O_WYwk), nebo ( zdroj : informačním systému abART https://cs.isabart.org/person/147826 ). Zde neleznete tuto podobenku. Ovšem základní údaje už nesedí. Přikláním se tedy k výkladu Středočeské vědecké knihovny v Kladně )
V knize Inventář chrámu a fary kladenské 1598 - 1618, Nadání k špitálu kladenskému s inventářem roku 1610 - 1613 se píše: Níže poznamenáno se najde kde buď v městečku Kladně nebo v které vesnici krávy zádušní též i ovce v nájmu zůstavaly k předepsanému kostelu kladenskému náležely. Léta 1609.
Součástí záduší byl zejména nemovitý majetek (zádušní lesy, pole a louky), ale například také zádušní krávy; z výnosu tohoto majetku (tj. zejména z jeho pronájmu) byly hrazeny potřeby kostela. V širším (přesnějším) smyslu pak je záduším veškerý zásadně nezcizitelný majetek kostela, který není součástí obročí, tj. také samotný kostel, jeho vnitřní zařízení, hřbitov, kostnice nebo bohoslužebné potřeby (liturgická roucha, liturgické nádoby apod.).
( zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1du%C5%A1%C3%AD ) V odkazu naleznete více o významu Záduší !
V druhé knize Nadání školy kladenské 1598 se píše:
Níže poznamenáno se najde kde buď v městečku Kladně nebo v které vesnici krávy též i ovce Rektorovi pro lepší vychování, jak napřed psáno odevzdaného dobytka zůstavalo. Léta 1609.
Pravost potvrdil tehdejší ředitel Archivu Národního muzea Václav Schulz (*1854 - +1935).
Píše: Že se tento opis věcně, slovo od slova, shoduje s originálem jak se nachází na str. 1 - 62 a 141 - 153 knihy nadepsané Inventarium ab anno 1598, potvrzuje pro přesném srovnání. V Praze dne 3. srpna 1909. Václav Schulz, ředitel archivu Muzea Království českého.
NB ! Pravopis a interpunkce opisu měli býti dle nynějšího způsobu.
V knize Nadání školy kladenské 1598 se píše:
V knižce, která nese na deskách * titul "Inventarium ab Anna 1598" ( majetek velkostatku kladenského ) a ze které jsem "Školní nadání" vypsal, zachoval se též útržek papíru ( ? dopisu Páter Frant. Nigrina faráře v Novém Strašecí, dat. 19. října 1877 ) na kterém zemřelý Páter Josef Mottl, farář kladenský tužkou načrtl kde jmenovaná škola tehdáž stávala, kterýžto náčrtek jsem též na stránce předcházející nakreslil.
Na Kladně, dne 16. srpna 1899. Edvard Lorber
*Desky řečené a psané knížky jsou 165 mm široké a 204 mm dlouhé.
Že tento opis shoduje se s originálem, jak nachází se na str. 67 - 128 knihy nadepsané "Inventarium ab anno 1598" potvrzuje po přesném srovnání
Václav Schulz, archivář Muzea Království českého
V Praze dne 31. května 1900
Dále se v knize Nadání školy kladenské 1598 píše:
Takovýto opis školního nadání jsem zaslal panu dr. Jaroslavu Hruškovi starostovi Královského horního města Kladna, s tímto přípisem:
Velevážený pane starosto !
Když se u nás na Kladně pořádala v r. 1894 Národopisná výstavka, byl do ní také laskavosti pana správce Václava Danihelky (* 30.11.1846 + 11.03.1932 Kladno, Správce a ředitel velkostatku břevnovského a broumovského kláštera, kulturní a veřejný pracovník v Kladně ) zapůjčen inventář z roku 1598.
V inventáři tomto nachází se též obnovené nadání ke škole kladenské, nařízené v letech 1598 - 1612 panem Ctiborem Tyburcim Žďárským ze Žďáru a na Kladně jeho paní Sibylou Žďárskou z Hořovic, jakož i potvrzení těch věcí vlastnoručním podpisem jmenovaného pána.
Poněvadž nadání toto, jak v ohledu kulturním tak i pro dějiny města Kladna, má trochu ceny, tak jsem tenkrát žádal pana Danihelku, aby ho daroval městu. Pan Danihelka nemohl přízni tomu vyhověti, avšak laskavě mě opisek na delší čas zapůjčil, já ho opsal a nechal pak v archivu zemského muzea vidimovati.
"Vidimace (jinak též úřední ověřování listiny) je úřední ověření skutečnosti, že opis nebo kopie listiny se doslova shoduje s předloženou listinou" ( zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vidimace )"
Nyní Vám velevážený pane starosto opis tento odesílám s uctivou žádostí, aby jste ho do městského archivu zařaditi poručiti ráčil.
Snímek autografu ( dílo psané vlastní rukou ) mě laskavě zhotovil pan Karel Špringler učitel.
Takovýto opis jsem též zaslal Zemskému muzeu a zdejší měšťanské škole chlapecké.
S veškerou úctou Edvard Lorber, hodinář.
Na Kladně, dne 25. listopadu 1902.
Tyto dokumenty podepsal, schválil a razítkem Archiv muzea království českého opatřil pan Václav Schulz (*1854 - +1935). Tehdejší ředitel Archivu Národního muzea (v letech 1878 -1915).
Odpočívá na Malvazineckém hřbitově, DI, 581 ( Praha 5, Smíchov )
( zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/H%C5%99bitov_Malvazinky )
( zdroj: http://www.hrbitovy-adopce.cz/adoptov…/63-vaclav-schulz.html )
Archiv národního muzea, historie a informace ( zdroj: https://cs.wikipedia.org/w…/Archiv_N%C3%A1rodn%C3%ADho_muzea )
V roce 1609 byly uvedeny tyto grunty:
Táborský, Povejšilovský, Bradavičkovský, Martina Klátila ( Klátilovský ), Wondry Naczardowie ( Ondry Cardovského ? ).
V roce 1618 - 1648 v době 30-ti leté války a v roce 1649, po morové epidemii, zde několik gruntů zaniklo.
V publikaci Hřebeč v minulosti a dnes (1971), kterou napsal pan Václav Klabík ( dlouholetý kronikář obce ),
V publikaci Hřebeč 700 let výročí založení obce, kterou napsal pan ing. Pavel Komárek s kolektivem (1985) jsou uvedeny grunty až z roku 1662 !
V té době už grunty Táborský, Bradavičkovský a ( Wondry Naczardowie / Ondry Cardovského ? zanikly ).
Grunty Martina Klátila ( Klátilovský ), Povejšilovský přečkala tyto krušná léta a jsou tedy ( zatím objevené ) nejstarší grunty v obci.
Možná, že mezi nejstarší z gruntu Povejšilovských patřila i paní Miloslava Povejšilová (68 let), zemřela v roce 2009. Je uvedena v Hřebečském Obšťastníku v č.2.

Kategorie a štítky

Nastavení