Název

HŘEBEČ ( Poštovny )

Popis

Poštovny na území nynější České republiky fungovaly od roku 1899. Poskytovaly nejnutnější poštovní služby. Vedoucí poštovny zajišťoval poštovný, což byla spíše čestná funkce, za jejíž výkon dostávala osoba sjednanou odměnu (nikoli plat), zdroj:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Po%C5%A1tovna?fbclid=IwAR06us3VQVTShRNx9eQ0fDmf1UgH9l_6y25dzPn2HIzpDfxZVFBg2q7NqZQ#cite_note-Praga-1
1. foto ( Toto razítko *Řebeč* pochází z roku 1904, tedy 5 let co byly poštovny zavedeny. ) Pohlednice z mé sbírky.
Poštovny fungovaly v Československu do roku 1958. Listovní zásilky orazítkované v poštovnách jsou vyhledávaným sběratelským artiklem. ( zdroj: wikipedie / Poštovna )
2. foto ( Toto razítko *Rebetz* ( Buschtiehrad ) / *Hřebeč* ( Buštěhrad ) pochází z roku 1944. Dost možná, že tento dopis do města Freiberg (doslova: "svobodné horní město") je historické a velké okresní město v Sasku v Německu, v podhůří Krušných hor asi v polovině cesty mezi Drážďany a Saskou Kamenic, https://cs.wikipedia.org/wiki/Freiberg?fbclid=IwAR0nlCTHaVbFQ3XOpb4CPhl7ZPjx3reA-EXneatf0CkCK5rbBGlxlwPDLKo odeslal příslušník Reichsarbeitsdienst (RAD) / Říšská pracovní služba, kteří byli ubytováni od roku 1942 v naší škole. Dopisní obálka z mé sbírky.
A jak takové poštovny vypadaly ? Například u nás v obci byla poštovna ( kde se vyřizovala pošta a razili razítka ) v trafice u Magdaleny Fořtové ( obraz maloval pan Václav Pípal v roce 1982 ). Stávala na rohu náměstí, v pozadí dům čp. 188. Více se o trafice zmíním v příštích příspěvcích.
3. foto ( Dům čp. 41 ): Pohled od dnešního můstku přes Lidický potok. Obchod se smíšeným zbožím Matildy Beckové, na zdi domu je cedule dvojjazyčného nápisu česko-německého. Jen REBEČ je čitelně vidět, možná tehdejší poštovna. Zde na staré fotografii přilepené na kartónovém papíře vyhlíží v prvním poschodí mezi květináči na Vás Matilda Becková. O tomto domě jsem již příspěvek psal.

Kategorie a štítky

Nastavení